Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Články

ANNIHILATOR - Tam a zase zpátky

ANNIHILATOR - Tam a zase zpátky

Jeff je zpátky! Waters se opět ujal role frontmana ANNIHILATOR na plný úvazek a zbrusu nové album "Suicide Society" klepe na buben (18. září 2015, UDR Music). A mně se chce provolávat: sláva a konečně!

Chápu, že můj postoj asi není k odejivšímu Daveu Paddenovi zrovna ukázkou blahosklonnosti, přece jen nechal v ANNIHILATOR jedenáct let života, ale srdci neporučíš. Jeffův návrat za mikrofon kvituji a od poloviny devadesátých let si vlastně nic jiného nepřeji. Přece jen nelze popírat vlastní kořeny, neboť vedle death metalové odnože to byl právě syrový thrash z ottawských oceláren, který formoval můj hudební vkus. Vždy jsem inklinoval k thrash metalové rubanici, ať už v podání SEPULTURY nebo tzv. "velké čtyřky", a dodnes sháním do sbírky raritní kousky od OVERKILL. Vždy jsem měl rád nejen Watersův styl skládání (tedy až na ten šílený sonický včelí roj, který vymyslel na albu "Remains", 1997), ale i jeho názory, smysl pro humor, jeho ikonickou "rudou šipku", která mimochodem visí v Masters of Rock Café ve Zlíně a vůbec, je to Kanaďan a ty já mám rád. ANNIHILATOR kolují mým krevním řečištěm a nepopírám svůj absolutní obdiv k chlapíkovi, který nikdy nenechal svou kapelu a jméno padnout.

Ještě dnes si vybavuji skličující rozhovor někdy z poloviny devadesátých let, kdy se musel prvně ujmout role zpěváka, poté, co se z kapely odporoučel Aaron Randall ("Set the World On Fire", 1993). Už tehdy bylo zřejmé, že by se raději soustředil čistě jen na riffy, sóla, prostě kytaru. Ale když nad tím chvíli popřemýšlíte, dojdete k závěru, že na kapelu byl Jeff vlastně vždycky sám. ANNIHILATOR byly vždy one man show v tom dobrém slova smyslu (nikoliv jako v případě diktátora Mustainea a jeho MEGADETH). Po otevření libovolného bookletu zjistíte, že Jeffa prostě nelze přehlédnout. Aranže, baskytara, doprovodné vokály, grafický koncept, kytary, produkce, programování, texty, zpěv - když to vezmu abecedně. Kam čert nemůže, tam nastrčí Jeffa, chtělo by se říct. A právě ona houževnatost, buldočí vytrvalost a potřeba supervize nad všemi aspekty kapely mi u něho vždy nesmírně imponovala. Na druhou stranu je pochopitelné, že kytarista jeho formátu (s vrozeným talentem pro skládání nezapomenutelných riffů a vlastním zvukem) nechce tříštit svou energii mezi kytaru a zpěv. A to ani ve studiu ani na koncertech. Jenže co naplat, když hned prvně, kdy se chopil mikrofonu, ze studiového pásu vylezl vypilovaný majstrštyk "King of the Kill" (1994)? Waters se v tu chvíli stal nejlepší možnou variantou zpěváka pro ANNIHILATOR. A to zdaleka nejen pro mě. Ostatně se zpěváky (a nejen těmi) měli ANNIHILATOR vždycky smůlu. Randy Rampage vydržel na debutním albu, i když ikonickém ("Alice In Hell" a později se objevil na "Criteria For A Black Widow"), jedno album vydržel Coburn Pharr ("Never, Neverland") a stejně tak Aaron Randall ("Set the World On Fire"), následně se až do roku 1999 ujal mikrofonu Jeff ("King of the Kill"/"Refresh the Demon"/"Remains"), následovalo slušné období s Joe Comeauem (vynikající desky "Carnival Diablos" a "Waking the Fury") a pak už v sítích uvízl Dave Padden, ve kterém Waters našel dlouho hledanou spřízněnou duši.

A skutečně, vše se zdálo být na té nejlepší cestě a soukolí kanadské mašiny se valilo nezadržitelně kupředu. ANNIHILATOR za poslední dekádu vydali pět studiových desek, live nahrávku z Masters of Rock, obsáhlý video materiál "Ten Years In Hell" (2006), kompilaci, vylepšené verze, box set všech alb v reedici atd. Bohužel pro nás, fanoušky Waterse a staršího materiálu, k dokonalosti vždy krůček (někdy dva i více) chyběl. Dave Padden se ukázal jako věrný parťák, kamarád do nepohody a slušný řemeslník, ale podle mého názoru mu v řadách ANNIHILATOR chybělo charisma, neměl žádnou příslovečnou "ostrou hranu". Byl příliš jednotvárný a lakonicky napsáno: začal nudit. Nejpozději na třetím společném albu "Metal" (2007) mě duo Waters/Padden přestalo bavit, ba co hůř, začal jsem být doslova zklamaný. Později si to kluci vylepšili stejnojmennou deskou "Annihilator" (2010), ale červík pochybností už hlodal hluboko v limbickém systému a Jeffův návrat na post zpěváka jsem si přál čím dál úpěnlivěji. O tom, jak hluboce ho ranil Daveův odchod, svědčí nedávné interview pro Metal Talk, ve kterém Waters popisuje, že byl doslova šokován.

"Když se ohlédnu zpátky, řekl mi... V prosinci roku 2014 mi řekl, že je celým tím procesem unavený. A já jsem byl tak trochu v šoku, protože tohle (ANNIHILATOR) je můj život, moje kariéra a já si nikdy nepřipouštěl, že by k tomuhle mohlo dojít. Byl to můj parťák, nikdy jsme se nehádali. Zeptal jsem se ho, jestli je to o penězích. 'Chceš víc peněz? Chceš nějaké kytary? Mám jich několik set. Chceš je? Můžu pro tebe něco udělat? Je to kvůli mně? Nebo hudbě? Co se děje?'," svěřuje se Jeff. "A on mi odpověděl, že to není ani mnou, ani kvůli financím, jednoduše byl otrávený cestováním." Následující výpověď je ještě zajímavější a vnáší světlo do životního stylu ANNIHILATOR: "Poslední tři nahrávky ANNIHILATOR šly pomalu nahoru. To špatné jsme si vybrali v období let 1996 až 2007, kdy se alba prodávala jakžtakž, bylo na turné, ale ne ve Velké Británii a ve Skandinávii. Stěží jsme přežívali. Mám ještě další práci - své studio - které nám umožnilo pokračovat. Poslední tři alba se prodávala lépe a lépe, takže jsem byl nadšený. Proč odcházet teď, když ve většině kapel je to přesně naopak, odcházejí, když prodeje CD klesají? Jsou to skvělé časy. Bavíme se a hrajeme na více festivalech. A v tom to bylo: objížděli jsme další festivaly, více turné, více koncertů, více rozhodování, nahrávání. Začnete dělat více spontánních rozhodnutí jako: 'Pojeďme udělat festival v Mexiku, pojedeme sem a tam.' Takže i když měli mít ANNIHILATOR oficiálně pouze dvě turné a dvě festivalová léta za dva roky, když k tomu připočtete jihoamerické koncerty, všechny ty jednorázové akce, jste zaneprázdnění po celý rok. K tomu nahrávání, psaní, bla bla bla... A z toho už se mu prostě dělalo špatně; bylo toho prostě příliš. Někteří lidé podobný životní styl nevydrží ani dva týdny. Zpětně si říkám, že jsem měl vlastně štěstí, že to vydržel 11 let, protože mi chránil prdel pěkných pár let, kdy jsem byl bez zpěváka. Ale také mi uměl poradit, mohl jsem mu klást otázky. Když se ale podívám zpátky, na posledních nahrávkách ANNIHILATOR  jako by nebyl. Viděl jsem to, ale nechtěl jsem si to připouštět.A pokud se do toho nepoložíte jako zpěvák, a ani nepíšete texty, které on měl možnost dělat, je to velmi těžké. Tohle v sobě musíte mít. A pokud to nemáte, přinejmenším ten drajf, nemůžete být v žádném případě schopen to utáhnout. O to víc když ani nepíšete texty. Takže jsem tohle viděl, ale nepřemýšlel jsem, dokonce ani jednou, o tom, že bych s ním o tom promluvil, protože jsem toho chlapíka nechtěl ztratit." A soukolí se zadrhlo. Zdánlivě. Přese všechno je záhodno vyseknout Paddenovi poklonu, protože ANNIHILATOR přežili i díky němu a také proto, že vydržel divoký životní rytmus workoholika Waterse ze všech nejdéle. A jak to tedy bylo a bude s oním proklamovaným návratem Jeffa Waterse do frontové linie?

"Teď, po počáteční několika týdenní panice a hledání jiného zpěváka a myšlenkách 'Oh můj bože, moje kariéra je pryč, co budu dělat?!' Poté, co jsem se dostal přes šok z Daveova odchodu, věděl jsem, co mám dělat: musel jsem se ihned porozhlédnout po novém zpěvákovi. Byli tady buď old-school borci, kterým v žilách koluje Halford, Dio, Dickinson, což je bezvadný, jsou to moji oblíbenci, ale to není to, co jsem hledal. Pak tady máme dav těch mladších jako KORN, MARILYN MANSON nebo MACHINE HEAD, KILLSWITCH ENGAGE, kteří řvou ve slokách a v refrénech zpívají čistě melodicky. A tak přišla otázka 'Proč tohle všechno nemůžu mít?' Protože právě všechny tyhle věci mám rád. Nikoho takového jsem nemohl najít, protože standard jsem měl příliš vysoko, což je ironické, protože jsem skončil u zpěvu. Ale stalo se. Řekl jsem si, že jsem zpíval už na třech deskách dříve. Dokážu to! Ale album už bylo nahrané a hotové - melodické linky, texty - vše hotové. Zpíval jsem na CD kvůli Daveovi, aby slyšel jak to zní; obvykle to takhle dělám na všech našich albech. Mohl jsem udělat nejneuvěřitelnější chybu ve svém životě - jít přímo do studia a pokusit se album nazpívat a to by mě zabilo. Celý projekt by to pohřbilo a byla by to ostuda. Zastavil jsem se a ukončil celý projekt. Šest týdnů jsem chodil na lekce zpěvu - intenzivní, šestitýdenní - a poté jsem si řekl 'To je ten první krok'. Druhý krok je 'Jasně, zpíval jsi na albech už dříve...' Album "King of the Kill" bylo populární, ale myslím si, pokud se do té nahrávky zaposloucháte, že je oblíbená kvůli hudbě a skladbám, nikoliv kvůli úžasným vokálům. Je tam prostě něco, co se mi na mém hlase nelíbí. Po absolvovaných lekcích si můžu sednout a říct si 'Tohle se mi nelíbí a tady je pár věcí, které naopak ano'. Proto poslední krok byl 'Musíš mít určité vodítko, protože ti už není 20, ale taky nemáš na kontě 30 let zpěvu a ještě jsi nenalezl vlastní styl.' Pomyslel jsem si: 'Co si zpívám ve sprše, nebo když vařím, sedím v prádelně, při procházkách kolem domu?' Nezpívám si Halforda, Dickinsona nebo Dia, protože nemůžu, jsou to králové, jedni z milionu. Ale co můžu zvládnout, zpívat skoro - skoro - jako ALICE IN CHAINS, OZZY OSBOURNE, MEGADETH a METALLICA. Tohle jsou ty čtyři skupiny, které jsem si zapsal a zpívám tak celou dobu. A v podstatě jsem to měl na papíře, nechystám se kopírovat tyhle lidi, protože nemůžu a bylo by to příliš průhledné. Ale to je přesně to, co dělám, co mají lidi na Watersově hlase a těchhle kapelách rádi. Udělal jsem album právě takhle, bez stresu. Nevracel bych se zpět k těmto zpěvákům; prostě jsem věděl, že to je směr, kterým bych chtěl jít. A já jsem prostě doslova... a vím, zní to hloupě... předstíral, že zpívám v podělaný sprše a fungovalo to. Myslím, že aktuální album... Asi takhle - pokud si poslechnete, co jsem udělal na "King of the Kill", což pro nás bylo velké album, pokud si ho poslechnete dnes, nemysleli byste si že to byl ten samý frajer, který ho nazpíval."

Každá voda jednou steče dolů a Jeff se za mikrofon postaví, abych parafrázoval konec jednoho oblíbeného českého večerníčku. Z Watersovi výpovědi se mi po tváři rozlévá blažený úsměv a mám pocit, že se nakonec i sám principál z drsné kanadské divočiny smířil se svým údělem. Tu a tam se ozývají nespokojené hlasy z řad fanoušků, že Watersovým angažmá utrpí jak kvalita zpěvu, tak kytarové práce během turné, na kterých bude muset zastat obě role. Upřímně - je mi to jedno, pro mě je důležité jak hrají ANNIHILATOR z desky. Ale především: Jeff je zpátky!

"Za těch jedenáct let mu děkuju. ANNIHILATOR a já jsme ale známi tím, že se nevzdáváme a taky tím, že čas od času přijdeme s deskou lepší, než byla ta předchozí. A to je i případ Suicide Societ." - Jeffrey Bruce Waters

A jak to cítíte vy? Podělte se s námi o své názory v diskuzi.

Sestava:
Jeff Waters - zpěv, kytara
Aaron Homma - kytara
Cam Dixon - baskytara
Mike Harshaw - bicí

Odkazy:
www.annihilatormetal.com
Facebook

čtenáři: 5/5 | hodnotilo: 10

Diskuze

Cekem příspěvků: 8

Recenze Suicide Soci...Jaroslav Burda15.09.15 | 14:49:37
nejsem znalec Annihi...-k-31.08.15 | 14:44:27
nejsem znalec Annihi...Jaroslav Burda31.08.15 | 15:43:23
Jeff = AnnihilatorDlouhé Bidlo31.08.15 | 11:37:50
Jeff = AnnihilatorJaroslav Burda31.08.15 | 13:01:01
Jeff = AnnihilatorDlouhé Bidlo31.08.15 | 16:34:14
Jeff = AnnihilatorDlouhé Bidlo01.09.15 | 11:41:56
Annihilator31.08.15 | 11:13:50
Annihilator31.08.15 | 09:31:36
Jaroslav Burda31.08.15 | 10:11:51

Související články

Nejnovější diskuze

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

Reverend anonym
23.11.15 | 11:49:25

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

František Novotný anonym
23.11.15 | 05:02:25

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

Reverend anonym
22.11.15 | 07:34:56

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

František Novotný anonym
20.11.15 | 22:29:35

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

grbňavý anonym
19.11.15 | 20:06:09

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

Jaroslav Burda
19.11.15 | 13:59:42

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

Reverend anonym
19.11.15 | 11:34:17

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

Štěpán Šimek
19.11.15 | 08:35:18

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

František Novotný anonym
18.11.15 | 23:22:23

Rock'n'roll už nikdy nebude takový jako dřív

Reverend anonym
18.11.15 | 21:08:27

Více

Facebook   MySpace   YouTube